Sdružení, které se netají svým cílem zavést do Velké Británie islámské právo šaría – a tudíž zcela rozvrátit britský ústavní pořádek – nyní oficiálně zaniká, respektive přechází do ilegality.
Organizace Islam4UK („islám pro Velkou Británii“), radikální islamistické hnutí působící v Anglii, se v minulosti již několikrát dostala do hledáčku médií kvůli svým provokativním kampaním i kvůli (přinejmenším slovní) podpoře islámského terorismu. Sdružení, které se netají svým cílem zavést do Velké Británie islámské právo šaría – a tudíž zcela rozvrátit britský ústavní pořádek – nyní oficiálně zaniká, respektive přechází do ilegality. Britská vláda totiž na nedávné provokativní akce této organizace zareagovala jejím zákazem. Za účast v hnutí Islam4UK (nebo v hnutích zřízených touto organizací) bude nyní hrozit trest až 10 let vězení.

Podle mého názoru jde jednoznačně o správný krok (ostatně uvítali ho i někteří britští představitelé umírněných muslimů). Organizace Islam4UK nesdružovala umírněné muslimy snažící se o pokojné praktikování své víry v evropském civilizačním a právním rámci, ale radikální fanatiky, kteří otevřeně pohrdali tradicemi země, která je hostila. Toto rozhodnutí britské vlády dává jasný signál: zde v Evropě nehodláme tolerovat ty, kteří nehodlají tolerovat nás.


T.T.


Zdroje: iHNed.cz; BBC

Přidat.eu záložku
 
Picture
Navzdory nedávným prognózám (viz např. zde) se Švýcaři v referendu rozhodli pro zákaz stavby minaretů ve své zemi. Toto rozhodnutí bylo hojně kritizováno, řada lidí hovoří o vzestupu švýcarského extremismu či xenofobie. Tak vyostřeně bych to však neviděl. Ve Švýcarsku pouze zvítězila interpretace, že minarety (nikoli mešity jako takové) jsou symbolem politické moci islámu, tedy symbolem islamismu jakožto totalitní ideologie. Je jasné, že někdo může mít i jinou interpretaci toho, co symbolizují minarety, nicméně nezdá se mi, že by výklad, k němuž se přiklonila švýcarská veřejnost, byl nelegitimní. A už vůbec si nemyslím, že by výsledek tohoto referenda kolidoval s principem náboženské svobody. Muslimové ve Švýcarsku budou mít i nadále možnost stavět si své mešity, takže jejich právo vyjadřovat svou víru v soukromí i na veřejnosti jim nikdo brát nebude. Umírnění muslimové, kteří vnímají své náboženství především jako duchovní nauku, jistě nebudou mít důvod proti tomuto referendu protestovat.

T.T.


Zdroj: iDnes.cz (zde a zde)



Přidat.eu záložku
 
 
Picture
Známý kritik islámu a autor kontroverzního dokumentu Fitna, nizozemský politik Geert Wilders, odložil návštěvu Česka, kam ho pozval senátor za ODS Jiří Oberfalzer. Důvody? Proti jeho vystoupení na půdě Senátu se postavili nejen politici ODS a ČSSD, ale například i senátor Jaromír Štětina, podle něhož prý Wilders hlásá náboženskou zášť. No a poté, co Senát odmítl poskytnout Wildersovi půdu k projevu, se zase nenašlo jiné vhodné místo, údajně kvůli strachu z reakcí muslimů (či spíše islamistů); a to přesto, že někteří zástupci českých muslimů projevili o debatu s Wildersem zájem a nabídli mu dokonce, že setkání sami zorganizují.

Spor ohledně případné návštěvy Wilderse byl značně medializován, takže lze říci, že už i v Česku se islám stává důležitým politickým tématem, tak jako je tomu v zemích západní Evropy již dávno. Úkolem politiků v této nové situaci je zbytečně celý spor nepolarizovat, ale hlavně nebránit dialogu. Wildersovy názory jsou jistě poněkud extrémní (zejména proto, že Wilders nerozlišuje mezi umírněným islámem a radikálním islamismem), nicméně nezdá se mi, že by bylo možno Wilderse, který uznává, že někteří muslimové jsou tolerantní a mírumilovní lidé, odsuzovat jako člověka, který hlásá náboženskou nenávist.


T.T.


Zdroje: iDnes.cz; eurabia.cz (zde a zde)



Přidat.eu záložku
 
Picture
Poslední dobou se ve Švýcarsku rozproudila živá a velmi zajímavá diskuze o tom, zda je správné, aby mohly švýcarské mešity zdobit minarety. Na konci listopadu bude tato otázka dokonce předmětem referenda. Je evidentní, že nejde pouze o architektonický problém, ale že ve hře je především symbolický náboženský význam, který minarety mají.

Současný výzkum veřejného mínění ukázal, že pokud se nic nezmění, Švýcaři se těsnou většinou rozhodnou pro minarety: 51,3% z nich je totiž proti návrhu výstavbu minaretů na území Švýcarska zakázat. Což je jistě dobrá zpráva pro příznivce multikulturalismu, ale poněkud špatná zpráva pro ty, kteří upozorňují na rizika spojená s islamizací Evropy...

T.T.


Zdroj: expatica.com


Přidat.eu záložku
 
Picture
Jak známo, Francie patří k zemím, kde žije jedna z nejpočetnějších muslimských komunit v Evropě: muslimů zde žije přes pět milionů. Jak je to však s praktikováním jejich víry? A s jejich náboženskou tolerancí?

Na tyto otázky odpovídá rozsáhlý výzkum, který provedl institut IFOP (Institut français d'opinion publique). Islám praktikuje zhruba třetina těch, kteří se ve Francii považují za muslimy. Toto praktikování zahrnuje hlavně základní povinnosti muslimů (zejména modlitbu), ale např. i odmítání alkoholu.

Velice zajímavý je i fakt, že necelá třetina (27%) praktikujících francouzských muslimek by v žádném případě nedovolila své dceři, aby se vdala za nemuslima. To mi přijde poměrně znepokojivé, protože takový postoj nemá nic společného s náboženskou svobodou, na kterou by měl mít právo každý člověk. Víru těchto žen – a jsou jich jen ve Francii řádově statisíce – bych označil spíš za fanatismus. A ten může být velice nebezpečný, jak ukazuje např. fenomén „vražd ze cti“...

T.T.

Zdroj: Religioscope


Přidat.eu záložku
 
Díky projektu „Pew Global Attitudes“ máme dnes k dispozici čerstvé údaje o názorech Pákistánců. Podívejme se na některé z nich.

Průzkum, který byl proveden v květnu a červnu letošního roku, zjistil, že u Pákistánců mají dnes islamistické teroristické organizace mnohem menší podporu než před rokem. Zatímco v roce 2008 podporovalo Taliban 27% Pákistánců, letos tomuto hnutí fandí pouhých 10% Pákistánců. Ještě o něco menší podpoře se mezi Pákistánci těší Al Kajda: minulý rok tuto organizaci podporovala přesně čtvrtina Pákistánců, dnes je to ale již pouhých 9%. Přitom 87% Pákistánců tvrdí, že za žádných okolností nelze ospravedlnit ty, kteří se ve jménu islámu dopouštějí sebevražedných atentátů, jejichž terčem jsou civilisté.

Zde však pozitivní zprávy končí. Pokud jde o striktní uplatňování islámského práva, výsledky jsou – z hlediska hodnot západní civilizace – hodně tristní. 78% Pákistánců je pro to, aby byl odpadlíkům od islámu ukládán trest smrti, 80% jich souhlasí s usekáváním rukou zlodějům, a 83% Pákistánců souhlasí s tím, že adekvátním trestem za cizoložství je ukamenování.

T.T.

Zdroj: Pew Global Attitudes Project

Přidat.eu záložku
 
Někteří představitelé českých lidovců se postavili proti plánu brněnských muslimů vybudovat v moravské metropoli již druhou mešitu. Jaké je asi pozadí tohoto rozhodnutí a jaké by mohly být jeho následky?

Otázkou je, zda jde o promyšlenou strategii KDU-ČSL, anebo o projev náhodné improvizace jednotlivých politiků. Osobně bych v tomto případě doufal, že jde o druhou možnost, poněvadž pokud by se čeští lidovci nechali vtáhnout do diskuze o stavbě mešit na půdě neislámských či konfesně neutrálních států, mohli by se snadno dostat na hodně tenký led.

Argumentů pro i proti stavbě mešit je pochopitelně celá řada a není mým cílem je zde všechny uvádět. Každopádně se mi nejeví jako správné stavbu mešit zakazovat. Česká republika se hlásí k principu konfesní neutrality, která úzce souvisí i s principem náboženské svobody či tolerance. A s náboženskou svobodou zase souvisí právo jednotlivců i náboženských komunit soukromě i veřejně vyznávat svoji víru. Z toho vyplývá, že pokud by někdo v moderním demokratickém státě na zákazu stavby mešit trval, pak by musel prokázat, že islám není náboženství, nýbrž nebezpečná sekta, kterou je třeba postavit mimo zákon (podobně jako např. nacismus) a potírat. Chtějí jít čeští lidovci touto cestou?

Trochu jiný problém představuje minaret, který by si brněnští muslimové přáli na své mešitě mít. Zde jde podle mého názoru prostě o netypický architektonický prvek, který by měl být schválen těmi, kteří mají odpovědnost za architektonický plán daného místa. Případné zamítnutí minaretu bychom tedy neměli vnímat jako represi vůči islámu, nýbrž pouze jako projev péče o architektonickou (a potažmo i kulturní) homogenitu či lépe řečeno harmonii města, kde se má mešita nacházet.

Dalším důležitým aspektem, na který bychom v této souvislosti neměli zapomínat, je princip reciprocity. Pokud totiž uznáme, že islám si ze strany evropské civilizace nezaslouží plošnou represi, pak bychom měli zároveň uznat i právo muslimů stavět si v evropských zemí mešity už jen proto, že vyžadujeme, aby křesťanské komunity v islámských zemích měly právo stavět si kostely. To, že je toto právo v některých islámských zemích potlačováno, je samozřejmě špatně; a právě proto by zde mělo platit heslo „nejsme jako oni“, případně zlaté pravidlo „nečiň druhým to, co nechceš, aby druzí činili tobě“.

T.T.
Zdroj: iHNed.cz
Přidat.eu záložku
 

Írán dnes žije hlavně nepokoji po prezidentských volbách, ale mimo dosah hlavních médií zůstává například fakt, že mnozí lidé jsou dnes v Íránu zklamáni islámem (Chomejního revoluce přece jen nepřinesla slibované plody) a hledají alternativní duchovní cesty. Následující dokument ukazuje, že v Íránu dnes působí celá síť tajných křesťanských modliteben a že křesťanství – v jeho evangelikální verzi – si zřejmě získává srdce stále většího množství Iráčanů.

T.T.
Přidat.eu záložku
 

Jaké názory mají dánští muslimové? A jak moc berou své náboženství vážně?

Z výzkumů veřejného mínění vyplývá, že většina dánských muslimů jsou vlastně nepraktikující věřící, protože 60% z nich nechodí do mešity.

Většina (55%) dánských muslimů si nicméně nepřeje, aby byl islám kritizován, a proto chce, aby byla veškerá kritika náboženství zakázána. Zákaz kritiky náboženství si přitom přeje jen desetina Dánů, kteří muslimy nejsou.

Pokud jde o islámské právo šarí’a, pro jeho zavedení v Dánsku je 18% muslimů, tedy necelá polovina těch, kteří islám praktikují. Zdaleka ne všichni muslimové se tedy se svým náboženstvím zcela identifikují i pokud jde o nejrůznější praktické otázky.

Výzkum dále ukázal, že 82% dánských muslimů odsuzuje terorismus. To není zrovna mnoho, zvláště pokud si uvědomíme, že terorismus odsuzuje drtivá většina (97%) nemuslimského dánského obyvatelstva.

Je sice pravda, že pouze 6% dánských muslimů souhlasí s cíly Al Kajdy, nicméně s poselstvím organizace Islámský džihád jich souhlasí 18%. Z toho tedy vyplývá, že téměř pětině dánských muslimů není proti srsti „obrana“ islámu „ohněm a mečem“...

Docela velká část (31%) dánských muslimů navíc vnímá vojenské operace Západu v Iráku a Afghánistánu jako válku proti islámu (přičemž totožný názor má pouze 8% Dánů).

Podtrženo a sečteno, i na tomto dánském příkladu vidíme, že integrační proces muslimů žijících v Evropě zatím dosáhl pouze velmi omezených úspěchů.

T.T.

Zdroj: Islam in Europe


Přidat.eu záložku
 

Další zemí, která bude – alespoň teoreticky – fungovat pouze podle islámských zásad, se nedávno stalo i Somálsko. Zavedení šaríatského práva schválil somálský parlament zcela jednomyslně a souhlas s příslušným opatřením vyjádřil i prezident země Ahmed. Somálsko je již léta sužováno občanskou válkou. Obavy panují i ze spolupráce Somálska s Al Kajdou, a v poslední době se Somálsko nechvalně proslavilo svými piráty.

Vláda práva šarí’a je sice jistě lepší než úplná anarchie, ale na druhou stranu je islámské právo neslučitelné s některými základními lidskými právy, zvláště pokud jde o ženská práva a o náboženskou svobodu. Jinými slovy, za skutečně demokratický stát Somálsko považovat nelze.

T.T.

Zdroj: Reuters

Přidat.eu záložku