V Nizozemsku (což je – mimochodem – země, v níž dnes strana radikálního kritika islámu Geerta Wilderse vede v průzkumech veřejného mínění, což je fakt, který evidentně nesvědčí ve prospěch dobrého soužití holandských nemuslimů s muslimy) si Ministerstvo vnitra objednalo studii, která zjistila, že aktivity holandských mešit (existuje jich 457) ročně ušetří státu zhruba 150 milionů eur. Jde – stručně řečeno – o peníze, které by jinak stát musel vynaložit na různé sociální či vzdělávací aktivity určené muslimům (mimo jiné jde i o výuku holandštiny). Metodologie, kterou výzkumníci použili, byla shodná s metodologií, díky níž se dříve zjišťovala „sociální užitečnost“ církví, přičemž muslimské mešity dopadly zhruba stejně dobře jako křesťanské církevní instituce.
Fakt, že muslimové pečují o výchovu i o různé sociální potřeby svých věřících, je zřejmý. Potěšitelné je i to, že mnohým islámským duchovním patrně opravdu jde o to, aby se muslimové (zvláště jde-li o imigranty, kteří bojují např. s jazykovou bariérou) pokud možno dobře integrovali, uspěli na trhu práce atp. Otázkou nicméně zůstává, zda lze klást na stejnou úroveň např. kulturní činnost církví a obdobnou činnost různých muslimských organizací. Doktrína multikulturalismu takovýto rovnostářský přístup sice hlásá (zastánci multikulturalismu by jistě uvítali, kdyby stát provoz mešit všemožně subvencoval), ale já osobně bych byl v této věci přece jen poněkud opatrný: vidina muslimských kulturních ghett mě opravdu nadšením nenaplňuje. Ne každý imám má stejný postoj k evropským hodnotám – např. k oddělení duchovní a politické moci, což je jeden z hlavních pilířů evropské civilizace – a mimoto islámský právní systém, který se nepochybně promítá i do islámské výchovy, je s evropským právem v mnoha věcech neslučitelný. Proto bych – jemně řečeno – bral těch 150 milionů eur s jistou rezervou, samozřejmě uznáme-li jako předpoklad, že v Evropě existuje též cosi jako evropské kulturní dědictví, které je třeba chránit.
T.T.
Zdroj: Islam in Europe
RSS Feed
